Teorie

Základní pojmy z termografie:

Termovize:

    Termokamera převádí neviditelné záření objektů do viditelných obrazů pro další zpracování a analýzu. Termovize je nedestruktivní, bezkontaktní systém pro měření infračerveného záření, které vyzařuje povrch tělesa nebo objektu. Infračervené záření je energie vyzařovaná pohybem atomů a molekul na povrchu. Čím vyšší je teplota tělesa, tím větší je intenzita infračerveného záření. Termovize má mnoho použití v různých oblastech, jako je stavebnictví, lékařství, veterinářství, zemědělství a všude tam, kde mohou být použity teplotní rozdíly.

Absolutně černé těleso:

     Slouží k výpočtu emisivity reálného tělesa - materiálu. Černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch. Absolutně černé těleso je současně ideální zářič, ze všech možných těles o stejné teplotě vysílá největší možné množství zářivé energie. Celkové množství energie, které se vyzáří z povrchu absolutně černého tělesa za jednotku času a rozložení intenzity záření podle vlnových délek závisí jen na jeho teplotě. Záření Slunce se poměrně dobře blíží záření absolutně černého tělesa s teplotou přibližně 5800 Kelvinů.

Emisivita:

   Je definovaná jako poměr intenzity vyzařování reálného tělesa k intenzitě vyzařování absolutně černého tělesa se stejnou teplotou. Emisivita tak určuje schopnost tělesa vyzařovat teplo. Je to bezrozměrná veličina.

Emisivita obecně pro daný povrch není konstantní, ale je funkcí řady parametrů, např.:

úhlu odklonu od normály povrchu,
teplotě objektu,
vlnové délce
barvě povrchu
struktuře povrchu

 Rosný bod:

     Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným. Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu dochází na povrchu konstrukcí ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu. V interiéru kondenzují vodní páry na chladnějších místech (překlady oken, horní i spodní kouty místností). Zde pak hrozí vznik plísní. Rosný bod je funkcí teploty, vzdušné vlhkosti a atmosferického tlaku prostředí.

 Proč bojujeme s plísní?

    Plísně mohou být zdraví škodlivé pro své alergizující i toxické účinky. Plísně jsou totiž pro člověka velmi nebezpečné. Kromě mírných alergických reakcí ve formě rýmy, mohou vyvolat i mnohem závažnější zdravotní problémy od nepříjemné vyrážky na kůži až po astmatické záchvaty. Plísně kromě alergenů produkují také nebezpečné toxické látky. Alergeny plísní jsou obsaženy v mikroskopických sporách, které slouží k rozmnožování a plísně je uvolňují do ovzduší. Nejvíce alergizují vláknité plísně, které vytváří spor velké množství. Nejvíce se plísním daří v uzavřených prostorách, kde je vlhko, temno a teplo. Vyskytují se hojně v nevětraných koutech, koupelnách, komorách, komódách s textiliemi a kůží, pod tapetou, kde jim lepidlo se škrobem poskytuje živnou půdu a pravidelně pod koberci, obzvláště pokud jsou položeny v přízemních či suterénních místnostech se zvýšenou vlhkostí od země. V panelových domech jsou pravidelně největším zdrojem plísní stará koupelnová jádra. Termokamera dokáže odhalit chladnější místa ve stavebních konstukcí a po výpočtu rosného bodu určit, jestli je zde vysoké riziko vzniku plísní. Zdroj: alergieimunita.cz